Přijíždí Bob Dylan

"Mý jméno nic neznamená, ještě míň záleží na mým věku. Kraj, odkud pocházím, se nazývá Středozápad, tam mě naučili, že mám ctít zákony a že země, ve který žiju, má Boha na svý straně." Jak by se dal představit autor tohoto textu, který přijede 9. června 2008 do Ostravy?

Bob Dylanwww.dylanstubs.com

Bob Dylan se narodil 24. května 1941 v Minnesotě. Pocházel z židovské rodiny a svůj vztah k vlastní rodině charakterizoval slovy, že měl pocit, jako by se narodil cizím rodičům. O otci hovořil jako o prostém, avšak dobrém muži. Rozhodně se nedá říct, že by měl ke své původní rodině špatný vztah, ale toužil se brzy osamostatnit a vymanit z ubíjejícího prostředí hornického maloměsta. Jako dítě prý snil o tom, že umírá v nějaké hrdinské bitvě a původně toužil studovat prestižní vojenskou školu ve West Pointu, kam se ovšem neměl šanci dostat.

Už na střední škole se začal věnovat hudbě. Poté se zapsal na univerzitu v Minneapolis, ale nechodil na přednášky. Po roce odešel do New Yorku, kde se protloukal jako muzikant po barech a nočních klubech v umělecké čtvrti Greenwich Village. Seznamoval se s umělci, hodně četl a studoval po knihovnách. Ve svých pamětech vypočítává mnoho zdrojů, které ho v té době formovaly. Velkou inspirací pro něj bylo dílo Woodyho Guthrie, folkaře, o jehož písních prohlásil, že se podle nich můžete naučit žít.

Měl touhu se svou hudbou prorazit a snad i měnit svět k lepšímu. Zprvu písně přejímal, později začal psát své vlastní texty. Na své okolí však působil jako podivín. Zlom nastal ve chvíli, kdy v New York Times vyšel článek s recenzí jeho koncertu od Roberta Sheltona (29. 9. 1961). Poté ho oslovil producent a obdivuhodný člověk John Hammond s nabídkou smlouvy s nahrávací společností Columbia.

Dylan psal výjimečné texty a záhy byl považován za génia. Jeho písně reflektovaly atmosféru smutné doby první poloviny šedesátých let 20. století. Dokázal prý formulovat to, co mnozí cítili, ale nedokázali vyjádřit. Jeho texty měly silný morální a duchovní rozměr, ale často byly chybně vykládány jako politické pamflety. Když v roce 1964 přebíral cenu Toma Painea od National Emergency Civil Liberties Committee, končil svoji řeč slovy: "Pro mě neexistuje černá a bílá, ani napravo a nalevo, ale jenom nahoře a dole. Dole znamená při zemi, ale já mířím nahoru, aniž bych myslel na něco tak triviálního, jako je politika." Jeho přítel Allen Ginsberg to komentoval slovy: "Dylan vyskočil na svoje hubený nožičky a dal všem na srozuměnou, že není politická figura ani poskok levice, ale nezávislý písničkář, čímž naštval všechny, kteří z něj chtěli mít cvičeného tuleně."

Dylan se ohrazoval proti všem nálepkám, které mu média dávala. Politického života se neúčastnil a jeho přátelé ho dlouho považovali za politicky naivního. Dylan s odstupem považuje za paradox, že byl označován za mluvčího generace květinových dětí, se kterou neměl téměř nic společného. Jeho ideálem byl spořádaný rodinný život, dům s bílým plotem, práce od devíti do pěti a oblíbeným politikem konzervativní republikán Barry Goldwater. Dylan je otcem čtyř dětí z prvního manželství, které se k jeho velké lítosti rozpadlo. Páté dítě má z druhého manželství. Nikdy nebojoval s ideologiemi, ale s nespravedlností. Viděl věci prostým způsobem a i jeho civilní projev je přímý, až syrový. Mnoho umělců by mohlo vyprávět o krizi, kterou museli projít, když se svou tvorbou vymezovali vůči ideologiím, které přicházejí a odcházejí, protože „časy se mění“.

Dylanova umělecká tvorba je nadčasová, zdůrazňuje duchovní a mravní hodnoty, čerpá z bohatství americké lidové hudby a často je označována za projev ducha autentické Ameriky. V uměleckém vývoji si Dylan šel vždy za svým. Nedal se ovlivnit nepochopením publika a byl schopen koncertovat před bučícím davem. Už téměř půl století inspiruje miliony lidí na celém světě. Ovlivnil mnoho umělců a hudebních směrů.

Kde se můžete o Bobu Dylanovi dozvědět věrohodné informace:

Bob Dylan: No Direction Home. DVD dokument USA, 2005, 201 minut. Režie: Martin Scorsese.

Bob Dylan: Don't Look Back: Deluxe Edition (2 Disc Set). DVD dokument USA, 148 minut. Režie: D. A. Pennebaker.

Bob Dylan: Kroniky, díl první. Nakladatelství Argo, 2005, 271 stran.

Bob Dylan: Lyrics/Texty 1962-2001. Kalich 2007, 960 stran.

Autor: Václav Urban | středa 2.4.2008 16:12 | karma článku: 19,02 | přečteno: 3038x
  • Další články autora

Václav Urban

Proč jít zítra k volbám

22.5.2014 v 14:55 | Karma: 17,06

Václav Urban

Apologie pirátství

22.1.2014 v 11:41 | Karma: 25,25

Václav Urban

Slova ve větru

12.1.2014 v 15:00 | Karma: 7,72

Václav Urban

Pirátský výklad desatera

3.12.2013 v 19:18 | Karma: 15,62

Václav Urban

Lépe a kvalitněji špiclovat

5.10.2010 v 9:08 | Karma: 14,43

Václav Urban

Dobrému člověku Dominiku Dukovi

15.2.2010 v 12:16 | Karma: 14,54

Václav Urban

Kniha mých textů ke stažení

24.10.2009 v 16:08 | Karma: 9,35

Václav Urban

Klaus-Molotovův koktejl

27.3.2009 v 18:47 | Karma: 19,86

Václav Urban

Pitoresknost doby, ve které žijeme

24.3.2009 v 18:29 | Karma: 17,13
  • Počet článků 42
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2620x
Autor webu www.neuhaus.cz

Osobní stránka


Osobní blog na aktualne.cz

---
MOTTO:

V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.


Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.


— Kurt Adler, 1965