Zatemnila Klausovi rozum osobní zášť vůči statečnému válečnému reportérovi Štětinovi, nebo je skutečně agentem Moskvy? K pochopení šokujícího vyjádření prezidenta ČR k válce v Gruzii mám jen dvě vysvětlení, která se pokusím krátce objasnit.
První vysvětlení
Válečný reportér a senátor za zelené Jaromír Štětina zafungoval na Klause jako rudý hadr na býka. Byl mimo jiné jedním z deseti senátorů, kteří nominovali Jana Švejnara na prezidentský post. Po volbě se veřejně vyjadřoval k tématu nekalých praktik Klausova volebního týmu a mstivosti Klausových příznivců z řad senátorů. To zmiňuji jen ta poslední "nedorozumění" mezi oběma politiky. Záhy po vypuknutí konfliktu odletěl Štětina do Gruzie, aby podával autentická a nezprostředkovaná svědectví o válce. Podle jeho zjištění konflikt rozpoutalo Rusko. V Klausově vyjádření "Přestaňme si lhát o Gruzii" z 18. srpna 2008, tedy po celé řadě Štětinových reportáží, se v perexu článku objevuje formulace: "Toho, co se stalo v Gruzii, se doslova hrozím. Tím mám na mysli jak věc samu, tak to, jak je politicky a mediálně uchopena a interpretována." Podle mého názoru Štětinovy zprávy vyprovokovaly u Klause toto nevyvážené vyjádření, ve kterém obvinil z vyvolání konfliktu v Jižní Osetii gruzínského prezidenta, gruzínskou vládu a parlament. Jsem přesvědčen, že podobná osobní mstivost se u Klause před časem projevila v jeho vyšinuté reakci na plánovanou stavbu nové Kaplického budovy Národní knihovny. V křesle ředitele Národní knihovny je totiž iniciátor a spoluautor výzvy "Děkujeme, odejděte", která kdysi Klausovi a Zemanovi vzkazovala, aby už táhli k čertu i se svojí opoziční smlouvou. Komický obraz prezidenta republiky, který vlastním tělem brání stavbě knihovny měl být jednoznačným signálem jeho věrným, že projektu mají dát červenou. Zdá se, že po řadě peripetií velkolepý projekt skutečně skončil. Samozřejmě nelze pominout počáteční temnou roli Milana Knížáka.
Druhé vysvětlení
Klausovy proruské postoje jsou už dostatečně známé, ale tak jednoznačně vychýlený názor asi nikdo nečekal. Nedávno jsme se mohli podivit Klausově bezvýhradné podpoře americkému radaru navzdory agresivním vyjádřením Ruska. Kdyby měl být Klaus skutečně agentem Moskvy, musela by být ruská silácká rétorika jen přípravou na agresi v Gruzii, kde zřejmě mají reálnou šanci prosadit své strategické záměry.
