Stát není naše máma, ale náš potenciální kat

Na začátku července 2008 jsem uveřejnil článek "Rudá hvězda nad Betlémem a americký radar v Česku", který je upomínkou ruského vlivu na blízkém východě v 50. a 60. letech minulého století a jeho imperiálních her. Netušil jsem, že se už za měsíc dočkáme dalšího kola ruské velmocenské agrese. Nechci dnes hovořit jen o mezinárodní politice, ale především o naší svobodě.

Stav české společnosti a její politické reprezentace, jak ho vnímám, neskýtá mnoho naděje, že bychom si dokázali udržet svobodu, kdyby spojenectví USA a Evropy bylo výrazně oslabeno a někdo k nám chtěl zase importovat svůj režim. Navíc primitivní místní antiamerikanismus, jak se projevuje v otázce amerického radaru, by byl pro tuto zemi polibkem smrti. Chci, aby USA byly v Evropě, protože Evropa je slabá, nejednotná a politici mají vratké mandáty. Je tu islámský svět před branami a ruský medvěd, co umí kde koho korumpovat. Jestli si Amerika řekla, že je třeba si v Evropě prostřednictvím radaru upevnit postavení, pak to jen vítám.

Většina lidí viní z hrůz minulého století zrůdné ideologie, ale já jsem přesvědčen, že hlavním motorem tak masivního projevu zla byla existence moderního státu. Stát byl efektivním vykonavatelem zločinů nesmírného rozsahu, které se v moderních dějinách odehrály. V evropském prostoru nikdy nebylo místo pro individuální svobodu jedince bránit se zbraní v ruce svůj život, svou rodinu a svůj majetek, stát proto nikdy neměl ve svých občanech rovnocenného soupeře. V Evropě máme velkou tradici státní byrokratické mašinerie, která v případě uchopení moci bandity libovolné provenience, dokáže semlít celou společnost, jako tomu bylo u nás celou polovinu 20. století. Stačilo jen, aby státní zaměstnanci plnili příkazy nadřízených a bylo možné vše, třeba i odvážet lidi v dobytčácích na jatka vyhlazovacích táborů.

Stát není naše máma, ale spíše náš potenciální kat a podle toho bychom se měli zařídit. Státní moc ve vztahu ke svým občanům by měla být výrazným způsobem omezena a jakoukoli nenápadnou snahu posílit moc státu bychom měli vnímat jako vážné ohrožení naší svobody. Jak pravil někdejší newyorský starosta William Jay Gaynor: „Dobrý člověk v dobrých časech by neměl nastavovat pravidla pro špatného člověka ve zlých dobách.“ Slova jako demokracie nebo právní stát se sice hezky poslouchají, ale je třeba mít na paměti, že skrytě nemravné ideje mohou zblbnout většinu občanů. Záměrně říkám skrytě, protože svůdci se vždy prezentovali jako nositelé dobra. Existuje celá řada způsobů jak se zmocnit státu, někdy stačí jen zdevastatované morální klima ve společnosti. Nedávná "opoziční" smlouva například u nás prakticky nastolila vládu oligarchie. Doufejme, že pojmy demokracie a právní stát nebudeme muset v českém prostředí dávat brzy spíše do uvozovek.

Pokud někomu jde o budoucnost života ve svobodě, měl se zasazovat o omezování moci státu a posilování reálné moci jeho občanů. Například právo vlastnit zbraň by nemělo být pod žádnými záminkami omezováno. "Pokud se nepoučíme z historie, budeme nuceni si ji zopakovat," zní dnes bohužel naléhavěji než před měsícem.


Autor: Václav Urban | pondělí 25.8.2008 8:51 | karma článku: 22,71 | přečteno: 2669x
  • Další články autora

Václav Urban

Proč jít zítra k volbám

22.5.2014 v 14:55 | Karma: 17,06

Václav Urban

Apologie pirátství

22.1.2014 v 11:41 | Karma: 25,25

Václav Urban

Slova ve větru

12.1.2014 v 15:00 | Karma: 7,72

Václav Urban

Pirátský výklad desatera

3.12.2013 v 19:18 | Karma: 15,62

Václav Urban

Lépe a kvalitněji špiclovat

5.10.2010 v 9:08 | Karma: 14,43

Václav Urban

Dobrému člověku Dominiku Dukovi

15.2.2010 v 12:16 | Karma: 14,54

Václav Urban

Kniha mých textů ke stažení

24.10.2009 v 16:08 | Karma: 9,35

Václav Urban

Klaus-Molotovův koktejl

27.3.2009 v 18:47 | Karma: 19,86

Václav Urban

Pitoresknost doby, ve které žijeme

24.3.2009 v 18:29 | Karma: 17,13
  • Počet článků 42
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2620x
Autor webu www.neuhaus.cz

Osobní stránka


Osobní blog na aktualne.cz

---
MOTTO:

V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.


Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.


— Kurt Adler, 1965