Můžu ho ubezpečit, že já budu svým dětem vysvětlovat, až na to budou
zralé, že vlastenectví je zvráceně pojímáno jako sounáležitost se
státem a s národem, ovšem že státy vznikají a zanikají a pojem národ,
jak je dnes chápán, je odporný ideologický výplod doby vcelku nedávné.
Řeknu jim, že můj cit pro to, co by se dalo takto nazvat, je svázán s
místem, krajinou, lidmi a našimi předky. Že krajina a lidé, kteří ji
obývali a obývají, jejich díla, myšlenky a činy, tvoří to, co nazýváme
domovem. Ten bychom skutečně měli mít v úctě a také ho přát ostatním,
kteří nemusejí být zrovna příslušníky nějaké většiny.
Že totiž sám český pojem vlast je svým způsobem podezřelý, je to totiž
kořen slovesa vlastnit. Vlastnit můžeme dům, koně, plochu ornice, ale
už nemůžeme vlastnit sousedy, krajinu, hudbu, literaturu nebo nebeské
ptactvo.
Že v angličtině i němčině je tento pojem svázán právě s krajinou
předků, s místem, kde mám svůj dům (fatherland, motherland, homeland,
country, home, das Vaterland, die Heimat).
V této souvislosti jim budu vysvětlovat a stále připomínat, že stát, ve
kterém žijeme (nebo jeho předchůdce, ke kterému se hlásíme), vyhnal z
domovů tři miliony našich spoluobčanů. A že pokud by vlastenectví mělo
být hrdostí na tento stát, pak by se jednalo jen o agresivní
šovinismus, který s láskou k domovu nemá nic společného.
Budu jim vyprávět, že na každém kroku se setkáváme s díly lidí, kteří
byli z naší společnosti vyvrženi. Že to však nic nemění na tom, že je
to nadále i jejich domov, krajina jejich předků. Že hmotná i duchovní
kultura, kterou tady zanechali, je součástí našeho společného domova.
Tito lidé totiž před staletími osídlili panenskou zemi, zkulturnili
prales a stali se tak původními obyvateli těchto krajin.
Ukážu jim na příkladech, že nepřijetí tohoto faktu se projevuje v české
společnosti zastíráním, lhaním a agresivitou. Chtěl bych, aby
pochopily, že to, co odvál idiotský vítr dějin, by se nemělo trapně
omlouvat, a že je spousta možností, jak náš společný domov kultivovat.
Budu je vést k tomu, že pojem národ je sprosté slovo a stát je něco,
před čím by se měly mít na pozoru. Že jediné podobné přijatelné slovo
je „společnost“ jako společenství lidí sdílející společnou krajinu a
společné dějiny a v ideálním případě i společné hodnoty.
Výchova k vlastenectví
Další články blogera
Tato rubrika neobsahuje žádné články...
Další články z rubriky Společnost
Rudolf Pekař
Bacha na sváteční cyklisty
Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Filip Vracovský
Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?
Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....
Michael Laitman
Odhalení tajemství Knihy života
Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“
Tadeáš Firla
KSČM a Jan Ámos Komenský
Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?
Počet článků 42 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 2620 |