Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pavarottiho nekrology: příliš bombastických superlativů

11. 09. 2007 13:00:01
Předevčírem (6. 9. 2007) zemřel Luciano Pavarotti. Měl jsem ho rád, ale k napsání tohoto textu mě přiměla skutečnost, že nesdílím hodnocení jeho umělecké osobnosti, které je v těchto dnech slyšet ze všech stran. Nekrology jsou plné bombastických superlativů, ale mně vyvstává na mysli citát Kurta Adlera, sbormistra a dirigenta Metropolitní opery v New Yorku: "Mnozí instrumentalisté a zpěváci staví sami sebe do popředí. Přestože to mohou být silné osobnosti a mistři svého žánru, ještě bych je nenazval skutečnými umělci. Skutečný umělec totiž musí být pokorný. Samolibost byla jádrem mnoha virtuózních kariér, ale byl to také konec ryzího uměleckého růstu." *)
Nekrolog The Sydney Morning HeraldNekrolog The Sydney Morning Herald

Také se mi v této souvislosti vnucuje srovnání následujících dvou osobností – Pavarottiho a Louise Armstronga. Proč zrovna těchto dvou? Oba měli od přírody výjimečné hlasy – fascinující, nezaměnitelné, jedinečné. Ale když si je poslechneme, zjistíme, že v jejich uměleckém projevu je významný rozdíl, a není to jen otázka žánrů nebo polohy hlasu. Podle mě pro Armstronga platí, že zdrojem jeho uměleckého projevu je cosi autentického, co by asi Adler nazval vzpourou proti nepřízni osudu. V takových osobnostech vidí velké umělce, kteří se stali tím, čím jsou, zdoláním zdánlivě nepřekonatelného protivenství. Uspokojení podle Adlera není dobrý podnět k umění.

Pavarotti byl nepochybně výjimečný zpěvák. Možná milý a příjemný člověk. Určitě méně konfliktní než jeho rodák Franco Corelli, který oblažoval operychtivé obecenstvo generaci před ním. V době dnešní popkultury Pavarotti uměl ty nejvděčnější árie z oper naservírovat masám, což se dnes chválí jako popularizace vážné hudby. Je to ale také určitě výhodný byznys, když se autoři těchto skladeb nemusejí žádat o svolení interpretovat jejich díla ani jim platit. Dokonce si můžete vybrat, že si vezmete, obrazně řečeno, z písničky jen chytlavý refrén.

Ještě bych ke srovnání přibral jednu hudební osobnost – Boba Dylana. Dylan na rozdíl od předchozích dvou umělců hlas od Boha neměl (někdo dokonce řekl, že mňouká), ale přesto měl co říct milionům lidí a jeho autentický hudební projev je dodnes strhující.

Myslím si, že Adlerův text o motivaci k uměleckému projevu, který napsal před více než čtyřiceti lety, je hodně nadčasový.


*) Adler, K.: The art of accompanying and coaching. Minneapolis, University of Minnesota Press 1965, s. 182.

Autor: Václav Urban | úterý 11.9.2007 13:00 | karma článku: 23.59 | přečteno: 5203x

Další články blogera

Václav Urban

Sobotní násilí jako policejní akce?

Demokracie znamená především to, že občané mají kontrolu nad státem a jeho představiteli. Tento víkend byla důvěra v tento stav otřesena.

8.2.2016 v 16:40 | Karma článku: 36.71 | Přečteno: 1468 | Diskuse

Václav Urban

Kardinál Duka zabouchl migrantům a uprchlíkům bránu milosrdenství

Kardinál Dominik Duka ve svém novoročním poselství zabouchl bránu milosrdenství před migranty a uprchlíky. Učinil tak několik týdnů poté, co ji symbolicky otevíral.

6.1.2016 v 13:17 | Karma článku: 15.95 | Přečteno: 2203 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Adam Mackerle – Všeobecný úvod do Písma svatého

Tato kniha je určena čtenářům, pro které Bible není něčím zcela novým, kteří ji již měli v rukou, četli v ní a začali si klást otázky, které při četbě Bible časem zákonitě vyvstanou: Kde se bere text knih Starého a Nového zákona?

19.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 94 |

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 18.72 | Přečteno: 364 |

Karel Sýkora

Vladimír Kubáč – Úvod do hebrejského textu Starého zákona

Není to tak dávno, co Starý zákon byl pro mnohé knihou zavřenou a zapečetěnou. Dnes, kdy Starý zákon se začíná znovu otevírat díky i novému ekumenickému překladu Písma a začíná hovořit srozumitelnějším jazykem k naší generaci.

19.11.2017 v 7:54 | Karma článku: 6.97 | Přečteno: 101 |

Zdeněk Sotolář

Maturitní písemka aneb Rukou, nebo strojem?

Maturita je horkým tématem už řadu let. Jednou z (pod)otázek je maturitní písemka z češtiny. Jeden zpochybňuje témata, druhý zpochybňuje funkčnost funkčních stylů, třetí by naše „slohovky“ nahradil anglosaskými esejemi.

18.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 323 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Colostrum – dar přírody pro zdravý život

Setkal se s ním již každý hned když opustil matčino lůno a přisál se k jejímu prsu. Dříve než mléko sál látku obsahující imunoglobuliny, imunitní regulátory, růstové faktory, vitaminy, minerály, stopové prvky a aminokyseliny.

18.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 9.01 | Přečteno: 328 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2595
Autor webu www.neuhaus.cz

Osobní stránka

Osobní blog na aktualne.cz

---

MOTTO:

V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.

Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.

— Kurt Adler, 1965



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.