
Zatemnila Klausovi rozum osobní zášť?
Válečný reportér a senátor za zelené Jaromír Štětina zafungoval na Klause jako rudý hadr na býka. Byl mimo jiné jedním z deseti senátorů, kteří nominovali Jana Švejnara na prezidentský post. Po volbě se veřejně vyjadřoval k tématu nekalých praktik Klausova volebního týmu a mstivosti Klausových příznivců z řad senátorů. To zmiňuji jen ta poslední "nedorozumění" mezi oběma politiky. Záhy po vypuknutí konfliktu odletěl Štětina do Gruzie, aby podával autentická a nezprostředkovaná svědectví o válce. Podle jeho zjištění konflikt rozpoutalo Rusko. V Klausově vyjádření "Přestaňme si lhát o Gruzii" z 18. srpna 2008, tedy po celé řadě Štětinových reportáží, se v perexu článku objevuje formulace: "Toho, co se stalo v Gruzii, se doslova hrozím. Tím mám na mysli jak věc samu, tak to, jak je politicky a mediálně uchopena a interpretována." Podle mého názoru Štětinovy zprávy vyprovokovaly u Klause toto nevyvážené vyjádření, ve kterém obvinil z vyvolání konfliktu v Jižní Osetii gruzínského prezidenta, gruzínskou vládu a parlament. Jsem přesvědčen, že podobná osobní mstivost se u Klause před časem projevila v jeho vyšinuté reakci na plánovanou stavbu nové Kaplického budovy Národní knihovny. V křesle ředitele Národní knihovny je totiž iniciátor a spoluautor výzvy "Děkujeme, odejděte", která kdysi Klausovi a Zemanovi vzkazovala, aby už táhli k čertu i se svojí opoziční smlouvou. Komický obraz prezidenta republiky, který vlastním tělem brání stavbě knihovny měl být jednoznačným signálem jeho věrným, že projektu mají dát červenou. Zdá se, že po řadě peripetií velkolepý projekt skutečně skončil. Samozřejmě nelze pominout počáteční temnou roli Milana Knížáka.
Druhé vysvětlení
Klausovy proruské postoje jsou už dostatečně známé, ale tak jednoznačně vychýlený názor asi nikdo nečekal. Nedávno jsme se mohli podivit Klausově bezvýhradné podpoře americkému radaru navzdory agresivním vyjádřením Ruska. Kdyby měl být Klaus skutečně agentem Moskvy, musela by být ruská silácká rétorika jen přípravou na agresi v Gruzii, kde zřejmě mají reálnou šanci prosadit své strategické záměry.
Další články blogera
Tato rubrika neobsahuje žádné články...
Další články z rubriky Společnost
Petr Burian
Červená mikino, není všechno trochu jinak?

Otázka v nadpise je jen řečnická. Nepočítám s tím, že si vicepremiér pravidelně listuje na zdejším blogu a poctivě odpovídá v diskusi.
Bohumila Truhlářová
Bavit se s komunisty je stejné jako vysvětlovat Hitlerovi, že by měl být hodný na Židy

Myslíte si, že nás teď komunisti nevěší a nestřílí (jak tomu bylo před pár lety), protože si vylepšili své chování, prozřeli a přestalo jim vadit, že už nemají absolutní moc? Nebuďme naivní! Nedělají to proto, že jsme jim
Michael Laitman
Moje rada člověku, který je osamělý

Co myslíte, jaký je podle vás hlavní problém v dnešním světě? Je to osamělost. Všichni se shodují – je to osamělost.
Filip Vracovský
Před Rusem a covidem nás ochrání... už jedině cvakání.

Nikdy není tak zle aby nemohlo být ještě hůř a právě proto jsem tu já se svou další aktuální glosou....
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Jak jsem přišel o Helmuta

Nedávno u nás na Kladně dul silný vítr. Dul tak silně, že mi dvakrát sfoukl Helmuta z hlavy. Abyste rozuměli, Helmut je, vlastně byl, můj černý manžestrový klobouk. Když mi ho sfoukl potřetí, právě jsem šel kolem plotu, ale...
Počet článků 42 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 2611 |