Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Wagner, Grass, Kundera – umění jako kompenzace

21. 10. 2008 20:17:41
Před několika lety v Praze navštívila Bohumila Hrabala překladatelka jeho díla do hebrejštiny. Setkání nedopadlo dobře a paní Ruth Bondyová byla spisovatelovým chováním znechucena. Záhy napsala článek, jehož leitmotivem bylo, že nelze ztotožňovat autora s jeho dílem. V kontextu toho, oč nyní jde ve věci nových odhalení z minulosti Milana Kundery, se v tomto případě jedná o banální příběh nedorozumnění a jedné osobní deziluze.
Spisovatel Kundera nyní čelí informacím, že prý jako mladý student na vysoké škole podle policejního dokumentu udal svého vrstevníka Miroslava Dvořáčka, který pak strávil 14 let v komunistickém koncentráku. Kundera věrohodnost dokumentu popírá a na jeho stranu se postavila celá plejáda obhájců. Jejich podrážděnost je evidentní a argumentace v jeho prospěch se mi zdá podivná. Vymýšlejí se krkolomné konstrukce, hovoří se o plivancích, inkvizici, o mediálním lynči.

Co vede mnohé osobnosti, kterých jsem si doposud vážil, k tomu obhajovat bývalého komunistu, který žije ve Francii, nekomunikuje a nedovoluje překládat své knihy do češtiny, je mi záhadou. Jedním vysvětlením by mohlo být, že Češi mají raději mýty než skutečné hrdiny.

Není nic pochopitelnějšího, než že objevitel dokumentu o Kunderově udání Dvořáčka chtěl autora Žertu se svými zjištěními konfrontovat. Jak se ukázalo, ke konfrontaci Kunderu přimělo až jeho zveřejnění. Respekt, Ústav ani historika Hradilka bych v této souvislosti z nějakého selhání neobviňoval. Věci by se neměly překrucovat a z viníků dělat oběti.

V Německu před dvěma lety způsobilo pozdvižení příliš pozdní přiznání spisovatele Güntera Grasse, že sloužil u jednotek Waffen SS. Jeho stěžejním literárním tématem byla nacistická minulost. Osobně mi přišlo nechutné, že se krátce poté neostýchal skandalizovat současného papeže za jeho členství v Hitlerjugend. Grassovi se také vytýkalo, že se svým přiznáním čekal, až získá Nobelovu cenu.

V souvislosti s hysterií Kunderových obhájců jsem si vzpomněl na jeden z nejinspirativnějších textů o umění, který jsem kdy četl. Pochází od českého rodáka Kurta Adlera: „Někteří velcí umělci – například Richard Wagner – byli extrémně sebestřední, ale kompenzovali tuto chybu tím, že kázali altruismus ve svých dílech. To nás přivádí k dalšímu zdroji umění: kompenzaci za nedostatky ve svém obrazu – odčinění za skutečné nebo domnělé hříchy a chyby.“ Snad by bylo dnes méně hysterie, kdyby si lidé uvědomili, že umělecké dílo nemusí nutně stát a padat s morálním profilem svého tvůrce. Věc je však složitější.

Kundera se ve svém díle vyrovnává se svou komunistickou minulostí, a to bez ohledu na vyústění případu jeho diskutovaného udavačství. Grass i Kundera získali věhlas za svá literární díla a lidé se právem ptají po jejich autenticitě. Wagnerovo hudební dílo má nepochybně uměleckou hodnotu samo o sobě, bez ohledu na osobní charakter autora.

Je však otázkou, zda literární díla Grasse či Kundery nejsou jen osobními apologiemi bývalých protagonistů nacistické a komunistické ideologie. Pak je na místě zkoumat jejich životní osudy a postoje, abychom zjistili, zda jejich literární výpovědi nejsou veskrze prolhané a vlastně jen pokračováním falešných a plochých myšlenkových schémat, které zmíněné ideologie nastolily.

Text vyšel 21. 10. 2008 v MF Dnes pod redakčním názvem „Milan Kundera: oběť inkvizice, nebo letitý lhář?“
Autor: Václav Urban | úterý 21.10.2008 20:17 | karma článku: 14.24 | přečteno: 1447x


Další články blogera

Václav Urban

Sobotní násilí jako policejní akce?

Demokracie znamená především to, že občané mají kontrolu nad státem a jeho představiteli. Tento víkend byla důvěra v tento stav otřesena.

8.2.2016 v 16:40 | Karma článku: 36.75 | Přečteno: 1477 | Diskuse

Václav Urban

Kardinál Duka zabouchl migrantům a uprchlíkům bránu milosrdenství

Kardinál Dominik Duka ve svém novoročním poselství zabouchl bránu milosrdenství před migranty a uprchlíky. Učinil tak několik týdnů poté, co ji symbolicky otevíral.

6.1.2016 v 13:17 | Karma článku: 16.20 | Přečteno: 2219 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ladislav Kolačkovský

Pád z okna až ke hvězdám – slavatovské památky v Praze

Dovolte mi připomenout letošní výročí roku 1618 výpravou po stopách rodu pana Viléma Slavaty v Praze. Hmatatelnými důkazy a svědky oné pohnuté doby a ambicí slavného místodržitele.

21.6.2018 v 22:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Karel Sýkora

Dnes slaví narozeniny Ferdinand Zvonimir Habsburg, český korunní princ

Ferdinand Zvonimir Habsburg-Lothringen (celým jménem Ferdinand Zvonimír Maria Balthus Keith Michael Otto Antal Bahnam Leonhard Habsburg-Lothringen) (* 21. června 1997 v Salcburku) je prvorozený syn Karla Habsburg-Lothringena.

21.6.2018 v 20:04 | Karma článku: 10.04 | Přečteno: 175 |

Peter Krivda Soliwarski

Skupina OSAS v Galérii Z

Výber prezentovaných autorov, alebo umeleckých skupín vykryštalizovalo galériu do ojedinelého výstavného priestoru so špecifickým a u nás originálnym programom.

21.6.2018 v 15:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Jedinec v předivu hodnot

Různé hodnotové řády světa existují ve vzájemných rozporech. Vnitřně svobodný jedinec mezi nimi volí svoji cestu. Pozor na šíření a konzumaci „kyseliny moralinové“...

21.6.2018 v 12:54 | Karma článku: 7.46 | Přečteno: 112 | Diskuse

Karel Sýkora

Židovský humor pro zasmání... :-)

Židovský humor je druh humoru, který je zakořeněný v tradici judaismu a datuje se již od dob Tóry a Midraše.

21.6.2018 v 7:43 | Karma článku: 19.32 | Přečteno: 366 |
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2601
Autor webu www.neuhaus.cz

Osobní stránka

Osobní blog na aktualne.cz

---

MOTTO:

V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.

Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.

— Kurt Adler, 1965





Najdete na iDNES.cz