Wagner, Grass, Kundera – umění jako kompenzace

21. 10. 2008 20:17:41
Před několika lety v Praze navštívila Bohumila Hrabala překladatelka jeho díla do hebrejštiny. Setkání nedopadlo dobře a paní Ruth Bondyová byla spisovatelovým chováním znechucena. Záhy napsala článek, jehož leitmotivem bylo, že nelze ztotožňovat autora s jeho dílem. V kontextu toho, oč nyní jde ve věci nových odhalení z minulosti Milana Kundery, se v tomto případě jedná o banální příběh nedorozumnění a jedné osobní deziluze.
Spisovatel Kundera nyní čelí informacím, že prý jako mladý student na vysoké škole podle policejního dokumentu udal svého vrstevníka Miroslava Dvořáčka, který pak strávil 14 let v komunistickém koncentráku. Kundera věrohodnost dokumentu popírá a na jeho stranu se postavila celá plejáda obhájců. Jejich podrážděnost je evidentní a argumentace v jeho prospěch se mi zdá podivná. Vymýšlejí se krkolomné konstrukce, hovoří se o plivancích, inkvizici, o mediálním lynči.

Co vede mnohé osobnosti, kterých jsem si doposud vážil, k tomu obhajovat bývalého komunistu, který žije ve Francii, nekomunikuje a nedovoluje překládat své knihy do češtiny, je mi záhadou. Jedním vysvětlením by mohlo být, že Češi mají raději mýty než skutečné hrdiny.

Není nic pochopitelnějšího, než že objevitel dokumentu o Kunderově udání Dvořáčka chtěl autora Žertu se svými zjištěními konfrontovat. Jak se ukázalo, ke konfrontaci Kunderu přimělo až jeho zveřejnění. Respekt, Ústav ani historika Hradilka bych v této souvislosti z nějakého selhání neobviňoval. Věci by se neměly překrucovat a z viníků dělat oběti.

V Německu před dvěma lety způsobilo pozdvižení příliš pozdní přiznání spisovatele Güntera Grasse, že sloužil u jednotek Waffen SS. Jeho stěžejním literárním tématem byla nacistická minulost. Osobně mi přišlo nechutné, že se krátce poté neostýchal skandalizovat současného papeže za jeho členství v Hitlerjugend. Grassovi se také vytýkalo, že se svým přiznáním čekal, až získá Nobelovu cenu.

V souvislosti s hysterií Kunderových obhájců jsem si vzpomněl na jeden z nejinspirativnějších textů o umění, který jsem kdy četl. Pochází od českého rodáka Kurta Adlera: „Někteří velcí umělci – například Richard Wagner – byli extrémně sebestřední, ale kompenzovali tuto chybu tím, že kázali altruismus ve svých dílech. To nás přivádí k dalšímu zdroji umění: kompenzaci za nedostatky ve svém obrazu – odčinění za skutečné nebo domnělé hříchy a chyby.“ Snad by bylo dnes méně hysterie, kdyby si lidé uvědomili, že umělecké dílo nemusí nutně stát a padat s morálním profilem svého tvůrce. Věc je však složitější.

Kundera se ve svém díle vyrovnává se svou komunistickou minulostí, a to bez ohledu na vyústění případu jeho diskutovaného udavačství. Grass i Kundera získali věhlas za svá literární díla a lidé se právem ptají po jejich autenticitě. Wagnerovo hudební dílo má nepochybně uměleckou hodnotu samo o sobě, bez ohledu na osobní charakter autora.

Je však otázkou, zda literární díla Grasse či Kundery nejsou jen osobními apologiemi bývalých protagonistů nacistické a komunistické ideologie. Pak je na místě zkoumat jejich životní osudy a postoje, abychom zjistili, zda jejich literární výpovědi nejsou veskrze prolhané a vlastně jen pokračováním falešných a plochých myšlenkových schémat, které zmíněné ideologie nastolily.

Text vyšel 21. 10. 2008 v MF Dnes pod redakčním názvem „Milan Kundera: oběť inkvizice, nebo letitý lhář?“
Autor: Václav Urban | úterý 21.10.2008 20:17 | karma článku: 15.59 | přečteno: 1447x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Isaac Newton – citát

Sir Isaac Newton byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva.

24.7.2019 v 8:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 |

Karel Sýkora

Metallica – The Unforgiven

Skladba se zabývá tématem boje jednotlivce proti snahám těch, kteří ho chtějí zotročit. Skladba má dvě pokračování se stejným názvem, tématikou ale hudebně odlišné.

24.7.2019 v 6:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 |

Jan Lněnička

Přijetí do katechumenátu v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Kandidáti katechumenátu, jejichž křest se předpokládá o Velikonocích 2020 budou přijati do katechumenátu při bohoslužbě slova, která se bude konat v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 8. června 2019 v 16.30.

23.7.2019 v 15:01 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 186 | Diskuse

Karel Sýkora

Naučení z Bible: Zkušenosti otců předznamenávají zkušenosti jejich potomků

Umberto Cassuto byl biblický učenec, který působil nejprve v Itálii a posléze v Izraeli. Známé jsou jeho komentáře ke knize Genesis a Exodus.

23.7.2019 v 6:56 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 275 |

Milena Zelenková

Domácí péče jako další ztracená příležitost české kinematografie

ČT 1 včera vynesla na obrazovky opěvovaný český film Domácí péče. Jsem k našim posledním filmovým počinům trochu pesimistická, což se mi zase potvrdilo. Zpackaný zajímavý námět a nevěrohodné herecké výkony, ani komedie, ani drama.

23.7.2019 v 0:07 | Karma článku: 24.83 | Přečteno: 1022 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2606
Autor webu www.neuhaus.cz

Osobní stránka

Osobní blog na aktualne.cz

---

MOTTO:

V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.

Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.

— Kurt Adler, 1965

Najdete na iDNES.cz