Klausova strana je reálnou hrozbou

4. 12. 2008 23:54:59
O tom, že Klausova strana vznikne, vůbec nepochybuji, a to z řady důvodů.

Jak už bylo vícekrát zmíněno, prezident Klaus chce být hlavním hráčem během českého předsednictví EU, a proto usiluje právě v těchto dnech o to uchopit reálnou moc ve státě. Pokud mu opozice půjde na ruku, může nová strana s případnými přeběhlíky potopit vládu.

Myslíte si, že přeběhlíky nezíská? Nenechte se mýlit. Nová strana má šanci na úspěch už proto, že Klaus do nové strany může nechat nasypat hromadu peněz. Neptejte se odkud, nebudete se stačit divit! A na penězích vždycky krachoval jakýkoli podobný projekt v minulosti.

Klaus v posledních měsících vyvíjí nebývalou aktivitu. Vypadá to, že má velké plány. Kdo ho podceňuje, mohl by být velmi překvapen. Už se chystá mediální show. Je samozřejmě třeba počkat na jednotlivá dějství, aby vznik strany byl řádně vyargumentován.

Klaus odměňuje loajalitu a budoucí přeběhlíci se stanou hrdými zakladateli budoucí významné nacionalistické a populistické strany. Lidí, kteří slyší na tyhle žvásty, je vždycky dost!

Klaus už také delší dobu usiluje o to zajistit svému synovi Václavovi politickou budoucnost. Nechal se přece slyšet, jaký že má syn politický instinkt a jak se s ním často radí. Jaká lepší šance by se mohla naskytnout než s novou stranou, která bude zároveň v budoucnu opečovávat Klausův nehynoucí odkaz. Mladý Václav Klaus už je nachystán.

Těmito tvrzeními jsem se dostal na dost tenký led, ale jsem přesvědčen, že řada komentátorů podceňuje Klausovu patologickou soupeřivost a houževnaté předivo neviditelných ekonomických a mocenských vazeb, které si za bezmála dvacet let na politickém výsluní vybudoval.

Zveřejněno 2. 12. 2008 na Aktuálně.cz

 

Autor: Václav Urban | čtvrtek 4.12.2008 23:54 | karma článku: 22.52 | přečteno: 2314x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Nestačí naše láska, bez dalších formalit?

Docela často se ve společnosti a dokonce někdy v církvi ozývá otázka: "K čemu je nám nějaký papír, když se máme rádi? Proč slib a podpis"? Mnohokrát jsem oddával a žehnal mladé páry, přijímal jejich slib. Co k tomu lze říci?

18.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 236 | Diskuse

Filip Vracovský

Chudoba cti netratí

podívejme se na zoubek některým příslovím ze skupiny těch, mírně řečeno kontroverznějších.A můžeme to pak probrat ze všech stran.Patent na rozum jsem totiž určitě neutrpěl.Dnes začínáme...

18.1.2019 v 17:56 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 414 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ad Huawei: Několik poznámek

Nebudu chodit kolem horké kaše. Obavám vyjádřeným institucí k tomu určenou (NÚKIB), jež se týkají společnosti Huawei, dobře rozumím. Kdo jiný by měl varovat, než tento úřad.

18.1.2019 v 16:54 | Karma článku: 22.39 | Přečteno: 661 | Diskuse

Emrich Sonnek

Čau lidi, mám pro vás výbornou zprávu

Ústřední volební komise sice ještě pořád nevydala oficiální výsledky voleb, protože se ještě sčítají hlasy posledních okrsků, ale už teď je jasné, že jsme to vyhráli na celé čáře.

18.1.2019 v 16:26 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 572 | Diskuse

Karel Trčálek

Totalitní paranoia 2019: „Budou nás čučkaři učit dějepis?“ Historie se opakuje!

Taky si můžete ukroutit hlavu nad iniciativou tajné policie, která chce, kromě zatýkání a likvidace nepohodlných osob, učit i dějepis? Pak nejste sami

18.1.2019 v 16:01 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 628 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2605
Autor webu www.neuhaus.cz

Osobní stránka

Osobní blog na aktualne.cz

---

MOTTO:

V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.

Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.

— Kurt Adler, 1965

Najdete na iDNES.cz