Klausova strana je reálnou hrozbou

4. 12. 2008 23:54:59
O tom, že Klausova strana vznikne, vůbec nepochybuji, a to z řady důvodů.

Jak už bylo vícekrát zmíněno, prezident Klaus chce být hlavním hráčem během českého předsednictví EU, a proto usiluje právě v těchto dnech o to uchopit reálnou moc ve státě. Pokud mu opozice půjde na ruku, může nová strana s případnými přeběhlíky potopit vládu.

Myslíte si, že přeběhlíky nezíská? Nenechte se mýlit. Nová strana má šanci na úspěch už proto, že Klaus do nové strany může nechat nasypat hromadu peněz. Neptejte se odkud, nebudete se stačit divit! A na penězích vždycky krachoval jakýkoli podobný projekt v minulosti.

Klaus v posledních měsících vyvíjí nebývalou aktivitu. Vypadá to, že má velké plány. Kdo ho podceňuje, mohl by být velmi překvapen. Už se chystá mediální show. Je samozřejmě třeba počkat na jednotlivá dějství, aby vznik strany byl řádně vyargumentován.

Klaus odměňuje loajalitu a budoucí přeběhlíci se stanou hrdými zakladateli budoucí významné nacionalistické a populistické strany. Lidí, kteří slyší na tyhle žvásty, je vždycky dost!

Klaus už také delší dobu usiluje o to zajistit svému synovi Václavovi politickou budoucnost. Nechal se přece slyšet, jaký že má syn politický instinkt a jak se s ním často radí. Jaká lepší šance by se mohla naskytnout než s novou stranou, která bude zároveň v budoucnu opečovávat Klausův nehynoucí odkaz. Mladý Václav Klaus už je nachystán.

Těmito tvrzeními jsem se dostal na dost tenký led, ale jsem přesvědčen, že řada komentátorů podceňuje Klausovu patologickou soupeřivost a houževnaté předivo neviditelných ekonomických a mocenských vazeb, které si za bezmála dvacet let na politickém výsluní vybudoval.

Zveřejněno 2. 12. 2008 na Aktuálně.cz

 

Autor: Václav Urban | čtvrtek 4.12.2008 23:54 | karma článku: 22.85 | přečteno: 2319x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Irena Aghová

O čem je také vzdělanost.

Vzdělanost je také cesta k porozumění událostem, které probíhají v našich každodenních situacích a ve schopnosti rozlišování u každého člověka, co je dobře a co špatně. To je důležitá otázka od nepaměti.

21.9.2019 v 17:00 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 167 | Diskuse

Pavla Drahoňovská

Někdo venčí psa, jiný zase kočku.

Když si někdo pořídí do bytu pejska, automaticky již myslí na to, že s ním bude chodit na procházky. Když kočičku, je přesvědčen, že bude jen pokojová. Ale proč? Vždyť některé kočičky milují procházky zrovna tak jako pejsci.

21.9.2019 v 14:24 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 355 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Telegraficky: Pocta

Národní pamětní síň věnovaná padlým izraelským vojákům, která byla před časem vybudována na jeruzalémské Herzlově hoře, se dočká významného ocenění.

21.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 136 | Diskuse

Miroslav Semecký

Zemanovci vystrkují své (tva)růžky

V obchodě jsem potkal voliče Zemana. Známe se od vidění. Kupoval arch brusného papíru o rozměrech 28 × 23 cm. Naklonil se ke mě a s tajuplným nádechem zašeptal, že ten s úplně nejmenším zrnem používá místo toaletního papíru.

21.9.2019 v 4:52 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 326 | Diskuse

Karel Januška

Sebevědomí neznalců

Když obratný politik utvoří kolem sebe skupinu občanů, která mu bezmezně důvěřuje, mívá to obvykle velké důsledky. Příkladem jsou skupiny kolem Sokrata, Cézara nebo Hitlera.

21.9.2019 v 4:27 | Karma článku: 10.19 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2606
Autor webu www.neuhaus.cz

Osobní stránka

Osobní blog na aktualne.cz

---

MOTTO:

V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.

Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.

— Kurt Adler, 1965

Najdete na iDNES.cz